|
|
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
|
|
|
Druhý život církevního protinacistického odboje v katolicky orientovaném tisku třetí československé republiky
Mařík, Ondřej ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje druhý život církevního protinacistického odboje, včetně jeho perzekuce tak, jak se odrážel ve vybraném katolicky orientovaném tisku třetí Československé republiky, tedy v letech 1945-1948, především v časopisech Katolík a Obzory. První dvě kapitoly jsou věnovány dobovému kontextu a zkoumanému tisku a nejobsáhlejší kapitola podává v šesti podkapitolách přehled druhého života církevního odboje podle objektu připomínání. Práce čerpá z vybraného dobového tisku celostátní i regionální úrovně a sekundární literatury věnované církevnímu odboji a perzekuci za druhé světové války a třetí Československé republice. Cílem této práce je na základě důkladného rozboru dobových textů popsat bezprostřední druhý život církevního odboje se zřetelem na jeho politické využití.
|
|
|
Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990
Trojanová, Monika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990" analyzuje denní tisk, jak prezentoval pražské metro v dobách normalizace a krátce po sametové revoluci v roce 1989. Jako výchozí prameny si autorka vybrala Lidovou demokracii, Mladou frontu, Rudé právo a Večerní Prahu. V této práci se konkrétně zabývá lety 1974, 1978 a 1985, během niž byly v Praze postupně zprovozněny linky C, A a B, a pro srovnání dále i rokem 1990, kdy byla prodloužena linka A. Tato práce popisuje také historii metra v Československu a objasňuje dobový a politický kontext.
|
|
|
Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku
Dobrovodský, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s názvem Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku se zabývá kvalitativní obsahovou analýzou protestní hladovky severoirských vězňů na stránkách tří československých deníků. Zkoumané období je vymezeno protestní hladovkou, která proběhla od 1. března do 3. října 1981 v severoirské věznici Long Kesh. Zvolenými deníky jsou Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Teoretický rámec práce stručně popisuje historii severoirského konfliktu a průběh protestní hladovky. Metodologická část představuje způsob provedení výzkumu, tedy kvalitativní obsahovou analýzu a s ní spojené základní výzkumné otázky a hypotézy. Ve výzkumné části práce je u každého deníku zvlášť představena jeho formální podoba, proveden jeho rozbor a následná analýza. V závěru výzkumné části práce je provedeno srovnání všech tří analyzovaných deníků. Cílem výzkumu je zjistit, jakou měrou se dobové československé deníky věnovaly událostem v Severním Irsku, jaký byl jejich postoj k celé situaci a jaké výrazové prostředky byly v souvislosti s těmito událostmi v denících použity.
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa
Dlabáčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Penkalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Jak média přispívala k vytváření životního stylu obyvatel Československa se zabývá životem v socialistickém Československu z pohledu dvou vybraných novin. Práce zkoumá, jak v celostátní Lidové demokracii a regionální (východočeské) Pochodni psali o životním stylu, o čem se občan - čtenář mohl dozvědět a jaké informace si odnesl. Téma životního stylu je velmi široké, proto jsme si vybrali pouze oblast bytové výstavby, bytové kultury nejen v souvislosti s vlastní bytovou dispozicí, také v souvislosti s nábytkem, textiliemi a dekoracemi. Dále práce zkoumá oblast volného času, zaměřenou převáženě na rekreaci, kterou zastupují hlavně fenomény hromadné odborové rekreace, pionýrského tábora, chataření a chalupaření a táboření a dovolené trávení v karavanech a kempech. Posledním tématem je samozřejmě móda jako nedílná součást životního stylu, a to hlavně móda pro ženy, protože o mužské módě jsme v době socialismu příliš mnoho informací nenašli. Nalezené texty jsme dále rozdělili na kategorie zpravodajské, publicistické a reklamní texty, přičemž do publicistiky jsme ještě přidali téma rady a tipů do domácnosti, recepty a podobné rubriky. V reklamě jsme samozřejmě využili i spotřebního zboží, které lze použít v domácnosti či na dovolené (např. kuchyňské přístroje, televizory, stany atd.). Nejenže nás...
|
|
| |
|
|
Mediální obraz života na pražském sídlišti v 70. a 80. letech v dobových československých médiích
Čtvrtlíková, Kristýna ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou a životem na pražském sídlišti Ďáblice v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a jeho reflexi v dobových československých médiích, konkrétně ve dvou denících Rudé právo a Lidová demokracie,časopise Mladý svět a relevantníchpořadechČeskoslovenské televize. Sídliště Ďáblice bylorealizovánov letech1968 až 1983 a dodnes je v československém kontextu považováno za ojedinělé zejména svým urbanistickým řešením. Cílem práce bylo předložit mediální obraz sídliště v období tzv. normalizace tradičně vymezené invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a sametovou revolucí roku 1989. V teoretické části nejprve nastiňuji historickýkontext a zásadní politické a společenské události a jevy. Dále přináším charakteristiku dobové mediální scény s podrobnějším popisem zkoumaných médií. Věnuji se rovněž československé bytové politice po druhé světové válce s důrazem na masivní výstavbupanelovýchsídlišť.Samostatná kapitola představuje sídliště Ďáblice. V praktické části práce přibližuji užitou metodologii včetně výzkumných otázek. Následně přecházím k samotné analýze mediálních textů a audiovizuálníchpořadů za užití historicko-srovnávacímetody a také rozhovorů s pamětníky za užití metodyorální historie.
|
|
|
Komunistická propaganda v časopise Vlasta 1948 - 1956
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá projevy komunistické propagandy v období 1948-1956 v československém ženském tisku, zde zastoupeném týdeníkem Vlasta. Stručně uvádí politickou a mediální situaci v Československu po druhé světové válce a přibližuje dvě nejvýznamnější organizace československého ženského hnutí té doby spolu s jejich časopisy, Československou ženou a Radou žen, které Vlastě předcházely. Seznamuje se vznikem týdeníku Vlasta a blíže představuje dvě šéfredaktorky, které časopis ve sledovaném období vedly. Vzhledem k jejímu mimořádnému významu věnuje samostatnou kapitolu nejvýraznější postavě tehdejšího československého ženského hnutí a v mnoha směrech výjimečné osobnosti dr. Miladě Horákové, která vznik Vlasty iniciovala a sama v ní do února 1948 publikovala. Po teoretickém představení komunistické propagandy práce prezentuje její projevy na konkrétních příkladech z obsahu Vlasty. Sledované období je rozděleno do tří etap, na přelomový rok 1948, kdy po relativně svobodném začátku komunistická propaganda po únorovém převratu původně nadstranický časopis zcela ovládla, přes období 1949-1953, ukončené smrtí politických vůdců Gottwalda a Stalina, kdy byly její projevy nejvypjatější, až po období 1954-1956, kdy se již projevil vliv XX. sjezdu KSSS v únoru 1956, na němž poprvé zazněla kritika kultu...
|
|
| |
host ::
RSS.